Úsekové měření rychlosti

Měření rychlosti a rozdávání pokut je jedním z účinných nástrojů PČR, jak přimět řidiče, aby dodržovali maximální povolené limity. Vysoká rychlost totiž ve většině případů bývá častou příčinou tragických dopravních nehod. Policie na silnicích měří rychlost několika způsoby, ať už klasicky, kdy hlídka použije statický radar, nebo přímo autem za jízdy. V poslední době se řidiči čím dál častěji setkávají s takzvaným úsekovým měřením. Jak ale funguje v praxi?

Jak systém úsekového měření funguje

Oproti běžným metodám, kdy policista k měření používá radar, se při úsekovém měření porovnává čas a ujetá vzdálenost, ze které vzejde výsledná průměrná rychlost. Počítá se čas mezi dvěma body, kdy začátek úsekového měření značí čára na silnici, další čára na silnici pak představuje druhý bod. Na každém místě je kamera (obvykle na sloupu nebo návěstidlu), které snímá projíždějící vozidla. Jakmile vozidlo protne první čáru, kamera si jej vyfotí a začne se počítat doba, po kterou autu trvá, než dojede do druhého bodu, kde jej další kamera opět vyfotí. Pokud řidič pojede vyšší než povolenou rychlostí, z logiky věci stihne úsek projet v kratším čase, což kamerový systém pozná a hříšníka zaznamená. Každý, kdo překročí povolenou rychlost, systém automaticky obešle na základě poznávací značky doporučeným dopisem s pokutou.

Nutno podotknout, že systém úsekového měření nepracuje s maximální rychlostí, ale s tou průměrnou. Pokud tedy v daném úseku budete předjíždět auto a překročíte maximální povolenou rychlost, nemusí vám nutně přijít pokuta. Jde o to, abyste pak zpomalili a dostali se v průměru pod povolený limit. Co se motorkářů týče, tak ty se úsekového měření bát nemusí. Kamery totiž zachytí pouze přední registrační značku, kterou motocykly nemají. Pokutě z úsekového měření se vyhnou i vozidla s nečitelnou SPZ. Jízda se znečištěnou či poškozenou registrační značkou motoristu může přijít draho, dopouští se totiž přestupku.